Dobrá příprava je základním předpokladem výběru auditora, který bude splňovat potřeby dané společnosti. Péče věnovaná tomuto projektu a v důsledku toho snížení rizika, že vybereme nevhodného auditora, se nepochybně vyplatí. Při přípravě je vhodné respektovat následující:
- na proces výběru si vyhraďte dostatečný časový prostor
- výběr rozdělte do několika fází, navržený proces by měl být detailně zpracovaný, jasný a vyvážený a mělby využívat techniky projektového řízení
- uchazečům pozvaným do výběrového řízení vysvětlete, jaké jsou vaše hlavní cíle a co vaše společnost od nového auditora očekává
- postupujte transparentně – všichni uchazeči účastnící se výběrového řízení musí dostat stejné informace;
- pokud jde o uchazeče, které pozvete, položte si následující otázky:o mělbybýtdovýběrovéhořízenípozvánistávajícíauditor?
o kolikuchazečůpozveme?–sohledemnačasovounáročnostdoporučujeme,abyauditorskýchfirem účastnících se výběrového řízení bylo maximálně šest
o optimálnípočetdonáslednéhoužšíhovýběrujsoudvauchazeči•Čtyři kroky k výběru auditora
Proces výběru auditora doporučujeme rozdělit do následujících čtyř fází:- sběr informací
- předběžné prověření uchazečů
- návrh kritérií výběru auditora
- stanovení váhy zvolených kritérií
Vláda v roce 2019 předložila Sněmovně návrh zákona o dani z digitálních služeb. Nová daň se měla vztahovat na příjmy z cílené reklamy a příjmy z prodeje dat, kde zdrojem příjmů byl český uživatel využívající digitální rozhraní provozované zahraniční společností. Daň se měla vztahovat i na příjmy provozovatelů zahraničních platforem, které jim plynou ze zprostředkování prodeje zboží nebo služeb v České republice. Návrh zákona prošel v Poslanecké sněmovně prvním a druhým čtením, třetí čtení poslanci už nestihli schválit.
Pokud by tedy nová vláda chtěla tuto nebo podobnou digitální daň zavést, musel by příslušný zákon projít znovu celým legislativním procesem. To se však v současné době nezdá být příliš pravděpodobné. Společné prohlášení 136 zemí včetně České republiky sdružených v tzv. Inkluzivním rámci OECD (zahrnuje i nečleny OECD) obsahuje závazek neuplatňovat ani nezavádět digitální daně v období od 8. října 2021 do 31. prosince 2023 nebo do vstupu závazné dohody dojednané mezi účastníky Prohlášení. Tato závazná dohoda umožní přerozdělit zdaňovací práva k části zisků největších globálních skupin do zemí prodeje služby nebo zboží bez ohledu na jejich fyzickou přítomnost. Ve své podstatě se tedy jedná o určitou obdobu digitální daně, i když v průběhu jednání mezi účastníky došlo k posunu a nová pravidla se uplatní v závislosti na velikosti a ziskovosti skupiny bez ohledu na obor podnikání, tedy i mimo digitální sektor. Více podrobností k této oblasti přinášíme v samostatném článku.
První krok: sběr informací
Jmenování auditora z hlediska orgánů společnosti
Auditora z formálně právního hlediska jmenují/vybírají akcionáři společnosti nebo osoby pověřené její správou a řízením, a to na základě doporučení statutárního orgánu nebo výboru pro audit2.
Je vhodné, aby role orgánů společnosti při výběru auditora byla v různých společnostech různá a lišila se v závislosti na jejich charakteru. V případě subjektů veřejného zájmu a jiných velkých účetních jednotek by se na výběru měl podílet dozorčí orgán, případně výbor pro audit, pokud je ustaven. V případě menších účetních jednotek, jejichž akcie nejsou obchodovány na kapitálovém trhu, bude přínosné, když se do procesu výběru auditora více zapojí členové statutárního orgánu a akcionáři.
Jakou roli hraje při výběru auditora oddělení nákupu?
Vztah mezi auditorem a auditovanou společností je mnohem víc než jen vztahem mezi prodávajícím a kupujícím. V minulosti byl audit službou poskytovanou akcionářům, dnes je to ve stále větší míře služba pro investory, a tedy v konečném důsledku pro širokou veřejnost.
Hlavní faktor, na nějž je třeba se při výběru auditora zaměřit, je kvalita auditu, která musí být společným cílem a závazkem všech subjektů účastnících se procesu účetního výkaznictví. Rozhodnutí o tom, jaké auditorské služby si „koupíme“, tudíž nemůže zohledňovat pouze ekonomické aspekty, ale musí vycházet z celkového posouzení všech relevantních kritérií (viz níže). V některých zemích legislativa dokonce zakazuje, aby se na výběru auditora podílely řidicí orgány.
Druhý krok: předběžné prověření uchazečů
Definování potřeb společnosti
Před zahájením výběru auditora je třeba správně definovat potřeby dané společnosti. Ty mohou být dány právními a jinými předpisy nebo odrážet potřebu přehodnotit stávající přístup k auditu a poskytované služby. Společnost se může rovněž zamyslet nad tím, zda je vhodný čas k tomu, aby zahájila výběr nového auditora.
Nezávislost auditora
Společnost si musí od každého uchazeče vyžádat prohlášení o tom, že je na společnosti nezávislý a jakým způsobem svou nezávislost sleduje a zajišťuje její dodržování. Musí prověřit služby související s auditem i neauditní služby poskytované danými uchazeči v předchozích letech a posoudit, zda jsou tyto služby v souladu s požadavky na nezávislost auditora.
Třetí krok: návrh kritérií výběru auditora
Společnost na základě svých potřeb a cílů definovaných v předchozím kroku vyhodnotí mimo jiné následující kritéria:
• obecný přístup auditorské firmy k ekonomické a provozní činnosti
– ekonomický model auditorské firmy a její správu a řízení
– interní procesy zajišťující nezávislosti auditorské firmy a dodržování všech dalších relevantních zásad
• přístup k provádění auditu
– metodika auditu, kterou auditor používá
– oblasti, na které se bude audit primárně zaměřovat, a přístup k provádění auditu v těchto oblastech
– celkový plán prací a to, zda pokrývá všechny oblasti
– znalost podnikatelské činnosti relevantní prodanou společnost
– zkušenosti s daným odvětvím
– používání auditních nástrojů
• využívání zaměstnanců sesterských firem sdružených ve stejné mezinárodní síti či nezávislých expertů v případě potřeby
• komunikační strategie
– předložení zprávy upozorňující na nedostatky v systému vnitřních kontrol
– opatření, jimiž auditorská firma zajišťuje včasné předávání informací
– opatření zajišťující dostupnost partnerů a manažerů auditorské firmy v případě, že společnost bude mít během roku dotazy nebo bude potřebovat krátkou schůzku
• renomé: uchazeči musí prokázat svou dobrou pověst a dodržování etických zásad, zde je vhodné vyžádat si od auditorské firmy reference
• zajištění kvality auditu: je třeba seznámit se s interním systémem kontroly jakosti, který daná auditorská firma má, a to na základě její prezentace a dostupné dokumentace
• prověření auditora – fyzické osoby/partnera auditorské firmy zodpovědného za auditní zakázku: je třeba setkat se osobně s uchazeči – fyzickými osobami, resp. partnery auditorských firem, kteří by měli na starosti danou auditní zakázku, je to dobrá příležitost posoudit, zda splňují odborná očekávání obsažená v zadávací dokumentaci
– auditorská kvalifikace navrhovaných členů týmu
– zapojení dalších speciálních odborníků, např. daňových odborníků, pojistných matematiků atd. (využití těchto odborníků při řešení problémů specifických pro dané odvětví zvýší kvalitu auditu)
• školení
– soustavný odborný rozvoj (Continuing Professional Development, CPD)
• praxe
– znalosti a zkušenosti partnera zodpovědného za auditní zakázku
– odpovídající seniorita navrhovaných členů auditorského týmu a efektivní zapojení pracovníků příslušné úrovně
– informovaný auditorský tým, v případě potřeby s mezinárodním přesahem
– relevantní zkušenosti s daným odvětvím a zkušenosti celé auditorské firmy/auditorského týmu
• dostupnost
– jak bude k dispozici partner zodpovědný za auditní zakázku
– kontinuita členů auditorského týmu, míra fluktuace oproti předchozímu roku
• geografické pokrytí: důležité pro audity mezinárodních společností
• pojistné krytí: uchazeč musí mít sjednané pojištění v rozsahu stanoveném místní legislativou, resp. v rozsahu odpovídajícím potřebám dané auditorský firmy, odvětví či okolnostem
• cena: aby nebyla ohrožena kvalita auditu, měla by být auditorská smlouva uzavřena na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky, nikoli nejvýhodnější ceny,
V zájmu identifikace ekonomicky nejvýhodnější nabídky je třeba navrhovanou odměnu za audit posuzovat z hlediska:
– míry dostupnosti klíčových členů auditorského týmu a zdrojů dané auditorské firmy obecně
– lidských zdrojů dané auditorské firmy, jejich zkušenosti a kvalifikace
– složení auditorského týmu, tj. typu a úrovně kvalifikace jeho členů a jejich podílu na práci týmu
– o přístupu k řízení rizik a metodiky auditu–tyto faktory mohou mít významný vliv na cenu(např. zvýšení efektivity auditu, využívání expertů, návštěvy závodů atd.)
• řízení vztahů a interpersonální dovednosti:
– uchazeč by měl být schopen prokázat svou schopnost navázat s vedením společnosti, jednotlivými pracovními skupinami i s osobami zodpovědnými za správu a řízení pracovní vztahy založené na objektivnosti, nezávislosti a transparentnosti
– dobré vztahy se zaměstnanci společnosti a kladný přístup k nim nejsou známkou nedostatečné nezávislosti auditora a nepředstavují střet zájmů, je třeba najít optimální rovnováhu mezi profesním skepticismem a spoluprací
• inovační potenciál: uchazeč by měl být schopen prokázat svou schopnost dále zkvalitňovat proces auditu, například zaváděním nových technologií
Čtvrtý krok: stanovení váhy zvolených kritérií
Při výběru auditora je třeba zohlednit různá kritéria. Některá z nich jsou snadno měřitelná (např. věcná kritéria), jiná jsou subjektivnější (např. kritéria pro posuzování měkkých dovedností).
Ne všechna kritéria jsou stejně strategicky významná pro všechny subjekty, jejich důležitost závisí na dané společnosti. Kritériím relevantním pro auditovanou společnost je tudíž třeba přiřadit odpovídající váhu.
Zdroj: KAČR: Výběr auditora podle FEE [online]. [cit. 2021-11-13]. Dostupné z: https://www.kacr.cz/vyber-auditora
